Můj příběh

Dnes již vím, že to vše mělo velký význam

Můj příběh

aneb
jak jsem začala souznít sama se sebou
s mým mužem a dětmi

Spokojená rodina

Žiju spokojený život. Spolu se skvělým, vnímavým mužem Jirkou a dvěma dětmi Rachel (7) a Patrikem (12) prožívám každý okamžik svého života. Spolu s rodinou sdílíme své radosti i strasti a těšíme se na nové dny.

Užívám si dnes všeho, o čem mi mé děti vypráví, s láskou přijímám jejich bolístky a jsem pyšná na to, jaká jsem matka. Těším se každý den domů na obejmutí svého muže a s radostí a láskou s ním trávím svůj čas.

Takto to ale nebylo vždy.

Díky dvěma dalším duším
jsem lepší mámou

o svatbě jsme se moc těšili na děti. Byli jsme hodně aktivní. Sportovali jsme, začali jsme společně pracovat a bylo nám dobře. Zkoušeli jsme mít miminko a dvakrát jsem potratila. Hodně nás to oba bolelo a na nějakou dobu velmi sblížilo. Byli jsme jako jedno tělo. Já jsem se však cítila nenaplněná. Nebyla jsem schopna o tom mluvit a už vůbec to žít.

Měla jsem pocit, že se hroutí celý svět a že nic nemá smysl.

Patriček si nás vybral za rodiče

Už před svatbou jsme mluvili o tom, že chceme přijmout také dítko do péče. Nastal ten pravý čas poté, co mi diagnostikovali neschopnost donosit děťátko. Přijali jsme Patrička. Tím mezi mnou a Jirkou začínala vznikat jakási bublina. Nevědomá. Oba jsme se snažili na maximum, ale často jsme byli zoufalí a nekomunikovali spolu o tom.

Já jsem se moc trápila, že náš vysněný sen mít dítě nám přinesl více těžkostí, a velmi jsem o sobě pochybovala. Cítila jsem se jako neschopná máma, která neumí uklidnit dítě, a jako manželka, která neumí milovat muže a dát mu to najevo.

Bublina se zvětšovala a vídali jsme se jen letmo, byl cítit chlad.

Patrik měl neskutečné stavy, kterým jsme vůbec nerozuměli, a nevěděla jsem, jak mu pomoci. Byla jsem na dně a zhubla jsem na 46 kilo. Byla jsem troska. Okolí mi říkalo, jak strašné máme dítě a jak to pro nás musí být těžké. To mi nepomáhalo. Paradoxně mne to ale začalo k Patrikovi přibližovat a já jsem pochopila, že se musím rozhodnout. Stanu se jeho matkou naplno, anebo to nedám.

Těhotenství s křehkostmi mne posílilo

Když už to vypadalo, že to začínáme zvládat a rozkoukávali jsme se spolu, přirozeně jsem otěhotněla a přicházel tlak od lékařů. Můj stav byl označen opět za rizikový. Varovali mne, že Rachel asi nedonosím. Odležela jsem skoro polovinu těhotenství. Měla jsem pocit, že se od základů měním. V té době jsem si potvrdila, že vědomě komunikuji se svým miminkem v bříšku a umíme si říct, co nyní pro sebe a pro něj potřebuji.

Má dcera se podruhé narodila

Po porodu Rachel odvezli do inkubátoru a já byla bez informací. Po dlouhých smutných dnech docházení na JIP pro novorozence a bolestivého odsávání mléka jsem si myslela, že mám vše za sebou. A už bude klid a konečně začneme žít jako rodina v pohodě a bez obav.

Rachel po příchodu domů onemocněla těžkým zápalem plic. Pamatuji si přesně na chvíli, kdy jsem mluvila s dispečerkou výjezdové záchranné služby a dcerku Rachel jsem druhou rukou křísila. Měla 3 kila. Byla jsem vypnutá emočně, jen jsem jednala. Emoce mne zahltily až po opětovném příjezdu na dětskou JIP, kde začala naše další cesta hledání. V této době jsem v sobě zřetelně uslyšela hlas, který mne vedl k tomu, jak s Rachel opět jasně komunikovat, i když ji nemám ve svém těle.

Na svém dně jsem našla významy

Dnes už vím, jak důležité bylo toto vše prožít. V průběhu pečování o Patrika jsme měli jako pěstouni povinné vzdělávání. Potkali jsme své budoucí terapeuty a získávali postupně spoustu užitečných informací. Nastal čas intenzivní terapie párové i rodinné.

Jako vyškolená terapeutka jsem věděla, že určitě existuje cesta. Teprve když jsem sama prožívala situace, které mne dostaly na dno, otevřely se mi oči ještě více dokořán. Začala jsem slyšet své srdce velmi hlasitě a propojila jej s myslí. Od toho dne jsem věděla, že to dokážeme. Získala jsem novou sílu a spolu s mužem jsme nacházeli nové impulzy. Naplňující a plné významu nejen v našem vztahu, ale také ve výchově.

V této době jsem se uzdravila z častých migrén. Patrik se vyléčil z diagnostikovaného astmatu a ustaly mu také další somatické projevy. Rachel se zcela uzdravila. Mé tělo začalo fungovat jinak a já jsem začínala rozumět svým možnostem.

Dnes z těchto chvil těžíme.

Díky svým zkušenostem doprovázím ostatní

V roce 2015 jsem s kamarádkou Danielou Kykalovou, založila organizaci Život pro, z. ú., dnes již v této organizaci nepůsobím. Danča ji převzala pod sebe a já ji vysílám podporu. Dnes mám již 10letou praxi dětské a párové terapie.

Dva roky jsem docházela jako terapeut na JIP pro děti a na poporodní oddělení. Doprovázela jsem mámy a táty na jejich cestě. Pracovala jsem 6 let ve školské poradně s velmi malými dětmi a jejich rodiči. Šest let jsem vedla dětskou terapeutickou skupinu. Často jsem měla za klienty děti po nějakém těžkém životním zážitku, traumatu.

Mám talent hledat to dobré ve všech dětech a nalézat krásy v křehkém vztahu. To, pro co mne lidé často oslovují, je má schopnost tlumočit mezi světem dětí a světem dospělých. Jsem autorkou metody, která již pomohla desítce rodičů zklidnit jejich dítě.